Moje astrální výlety 2.část

7. listopadu 2005 v 13:39 | Marlitan - http://iglu.cz/marlitan |  Tajemství Astrálu
6.
Byl jsem na chalupě. Ten večer jsem šel na diskotéku, kde jsem hodně chlastal. Když jsem se tak kolem půl třetí vrátil domů. Šel jsem si logicky lehnout. Napadlo mě, že bych mohl astrálně cestovat. Zkoušel jsem se uvolnit, což se mi taky podařilo. Ale myslel jsem stále na jednu holku z diskotéky, takže jsem se nemohl na ast. c. soustředit. Radši jsem se soustředil na ní. Po nějaké době jsem ležel na boku. Alkohol stále bloumal v mé krvi. Uvnitř hlavy jsem slyšel klasické "Bzzz". Po chvilce jsem zjistil, že se nemohu hýbat. Chtěl jsem se dostat z těla, ale zrovna se mi to nepodařilo. Ležel jsem tam dál bez hnutí a bez možnosti se pohnout. Najednou jsem uslyšel hlas ( jako v bodě 3. ). Který mi položil nějakou otázku. (asi mě) Chtěl jsem mu odpovědět, ale něž jsem to udělal, tak na ni odpověděl někdo jiný. Pak jsem se probral. Za pár minut jsem usnul. Tímto jsem dokázal, že tvrzení některých knih jsou nepravdivá. Myslím těch, ve kterých se píše, že pod vlivem alkoholu se nedá nic "vyššího" provádět.

7:
Byl jsem na chalupě. Po obědě jsem si šel jakoby lehnout. Tím myslím s úmyslem astrálně cestovat. Lehl jsem si na postel. Nějak jsem se nechtěl uvolnit, tak jsem si nasadil obří sluchátka a postil si kazetu s relaxační hudbou. Ona kazeta nebyla zrovna nejdelší, takže za chvíli skončila. Normální by bylo si ty sluchátka sundat a pokračovat dál, ale mé tělo bylo už úplně uvolněné a nechtělo se mi zdvihat ruku, abych si je sundal. S nimy nasazenými jsem si ještě počítal od 50 do 0. Pak jsem začal přemýšlet o jiných věcech. Už si ani nepomatuji, jak přesně jsem se dostal z těla ( Bylo to před půl rokem, co tohle nyní píšu. ) Ocitnul jsem se u nás doma v Praze v našem bytě. Vznášel jsem se v obívacím pokoji kousek před lustrem asi 30 cm pod ním. Vyletěl jsem na jeho úroveň, abych si ho lépe prohlédnul. Tak jsem si ho prohlédl, ale nic zajímavého na něm nebylo. Podíval jsem se doleva. Na zdi přede mnou byla lampička, která tam ve skutečnosti není. Přiletěl jsem k ní blíž, abych si jí prohlédl. Podíval jsem se na ní. Obravdu tam byla. Za chvíli mě přestala zajímat. Obloukem jsem přelétl pokoj kolem všech stěn ( samozřejmě včetně oken. ) Když jsem letěl kolem stěny napravo ode dveří všiml jsem si, že jsou tu na stěnách samé lampičky. Jedna vedle druhé. Hned mě to napadlo, stal se mi efekt Alenky v říši divů ( efekt, kdy ve známých prostorácho objevíte věci, které tam ve skutečnosti nejsou. Např: v pokoji objevíte dveře, které tam ve skutečnosti nejsou. Projdete-li jimi, můžete se ocitnout v hodně podivném světě, kde je všechno možné. ) Doletěl jsem opět doprostřed místnosti před lustr. Zamířil jsem si to k té lampičce, kterou jsem viděl první. Ještě jednou jsem si jí prohlédl a chtěl jsem projít zdí do vedlejšího pokoje. Procházel jsem zdí, .xxxx.., objevil jsem se znovu uprostřed obýváku před lustrem. Záhada! Chtěl jsem vyletět opět na jeho úroveň, ale jak jsem chtěl letět výš, tak mě něco silně táhlo dolů. Vzdoroval jsem, ale bylo to silné. Ona síla mě stáhle na zem ( na podlahu ). To jsem si přece nemohl nechat líbit. Ještě jednou jsem chtěl vyletět výš. Zase mě to začlo táhnout dolu. Sebral jsem všechny svoje mentální síly, abych to vládl. Jak jsem se tak snažil, tak mnou začaly procházet vibrace, které neustále sílily. Byly stále silnější. Prostředí kolem mě se začalo měnit. První jsem viděl kolem sebe barevné mraky ( pouze přirovnání ), které pak svojí barvu změnili na bílou a zhousty. Byl jsem obklopen mlhou a vibrace, které mezitím dosáhli maxima pomalu slábly. Mlha přede mnou začala opadat a přede mnou jsem viděl nějaké tmavé prostředí. Věděl jsem, že jsem v nějaké vyšší dimenzi. Přede mnou asi tak 4-5 metrů seděl nějaký muž v lotosové pozici. Asi meditoval. Vypadal, jak nějaký šaolinský mnich ze seriálu "Kung fu - legenda pokračuje" Začal jsem se docela bát, abych se dostal zpět do těla. Tento strach mě tam ihned přenesl. Pak jsem se probral ve svém těle. Nyní si myslím, že jsem byl v budhické dimenzi, tj. mezi mentalni a atmickou dimenzi.

8:
Byl jsem na táborě. Spal jsem ve stanu, a najednou jsem se vznášel v jednom úplně jiném stanu. Byl oranžový, takže mi došlo, že asi nejsem ve svém, který byl modrý. Chtěl jsem se otočit, ale než jsem to stačil udělat, byl jsem opět ve svém těle.

9:
Tato zkušenost se stala asi o den později, měla docela podobný charakter. Vznášel jsem se kousek vedle tábora nad jednou silnicí. Měl jsem výhled na celý tábor, já se zaměřil na stany, ke kterým jsem se začal pohybovat. Doletěl jsem asi 200 metrů do svého stanu a vstoupil do svého těla.
Hmmm: To je u mě divný, jelikož jsem vždy rád, že jsem venku. Takže se mi nikdy nechce do těla zpět. Nechápu, proč jsem to udělal.

10:
Ležel jsem ve stanu a nemohl jsem usnout. Ležel jsem tam tak a díval se v šeru před sebe. Uslyšel jsem v hlavě známé: "Bzzz", ale ignoroval jsem jej. V jednu chvíli jsem zavřel oči a měl je zavřené, ale udivilo mě to, že jsem viděl skrz ně. Absolutně přesně, nezkresleně jsem pozoroval jsem to, co bylo přede mnou

11:
Ke konci poledního klidu na táboře jsem si šel lehnout. Byl jsem zvláštním způsobem unavený. Vždy, když jsem byl tímto způsobem unavený, tak jsem věděl, že mě čeká astrální cestování. ( I když bych ho nechtěl, tak to přijde samo ) Lehl jsem si do stanu a ležel. Už si toho moc nepomatuji - tím, že jsem si to nezapsal hned. Vím zajímavý konec tohoto výletu. ... byl jsem někde ve skladu nějakýho železnýho haraburdí. Vznášel jsem se tam vedle paleťáku a pozoroval okolí. Už mě to tam moc nebavilo, tak jsem se chtěl dostat zpět do těla.
Pomyslel jsem na to, ale nic. Říkal jsem si, jak to, že to nefunguje a dostal jsem strach. Myslel jsem na to a nic se stále nedělo. Řekl bych tak po dvou minutách reálného času se mi to podařilo. Vstal jsem ve svém stanu, posadil se na postel a oddechl si, že je to pryč, že jsem ve svém těle. Před stanem byly nějaká děvčata, která nevím proč se začala ptát, co se mi stalo. Řekl jsem jim, že jsem astrálně cestoval a nemohl jsem se dostat zpět do těla. Ještě jsem jim řekl, jak to bylo nebezpečné. ( Bohužel jsem zjistil, že toto není skutečnost ) Otevřel jsem oči a teprve vstal z postele. Posadil jsem se na postel a divil se, co to bylo zač. Asi jsem tak chtěl zpět do těla, že jsem si přivolal sen, ve kterém jsem se takto probudil. Tomu snu jsem uvěřil, že je to skutečnost a nevěděl jsem o sobě. A teprve teď jsem se skutečně probudil.

12-13:
Zde společně chci popsat zážitky, které spolu sériově souvisí. Uprostřed srpna roku 2000 jsem astrálně cestoval. Vznášel jsem se nad svým tělem. Přemýšlel jsem, kam bych mohl letět. Napadla mě kamarádka z tábora, která věděla, že astrálně cestuji. V dopise mi napsala, že až budu astrálně cestovat, tak ať jí přijdu navštívit a pak bych jí popsal, jak to u nich vypadá. Byl jsem rád, že jsem dostal nápad, kam bych mohl zaletět. Ovšem radost brzy pominula, protože jsem zapoměl, jak se ona kamarádka jmenuje. Usilovně jsem nad tím přemýšlel, ale vůbec mě to nenapadlo ( nevěděl jsem a ani teď nevím, jestli je důležité vědět jméno ) Snažil jsem se na ní myslet a doufal jsem, že se k ní přenesu. Nic se nestalo. Vizualizoval jsem si jí před sebou a chtěl se tím nějakým způsobem za ní dostat. Opět bez výsledku.
Asi o týden později jsem zase astrálně cestoval. Vznášel jsem se někde v místech, kde jsem tu dobu pobýval. Nenapadlo mě samozřejmě nic jiného, než letět za kamarádkou, na jejíž jméno jsem si už vzpoměl. Byl jsem tedy v té nějaké místnosti. Představil jsem si její obličej před sebou a v mysli jsem si říkal její jméno. Chvíli se nic nedělo a já myslel, že ani nebude. Po nějaké době ( ani nevím, jestli to bylo kvůli tomu ) se vedle mě objevil něco jako astrální vír. ( Je to samozřejmě blbost, ale ono to tak vypadalo ) Ten mě do sebe vtáhl, obkroužil jsem jeho vnější strany a dostal jsem se do jeho středu, ten mě pak "vyhodil" nějakým směrem. Letěl jsem v tunelu, který vypadal jak v tom filmu "Hvězdná brána", když procházeli branou. Všechno se nějak zrychlilo. Dostal jsem strach, protože jsem nevěděl, co se se mnou děje. Onen strach mě dostal zpět do těla.

14: Sobota 16.9. 2000
Byl jsem doma sám, rodiče odjeli na chatu. Hrál jsem na elektrickou kytaru, psal program na počítači a nakonec jsem se rozhodl, že bych mohl zkusit astrálně cestovat. Měl jsem pochyby, jelikož už jsem to dlouho nedělal. Lehl jsem si na postel a ležel. Nezkoušel jsem se nějak uvolňovat, zdálo se mi, že už jsem uvolněný dost. Přesto jsem za chvíli s postupným uvolňováním začal. Poznal jsem, že se dalo uvolnit ještě víc. Zalétávali mi myšlenky. Snažil jsem se některé z nich potlačit. Chtěl jsem počítat tradičně od 50 do 0, ale zdálo se mi to příliš dlouhé, tak jsem počítal od 20 do 0, chvíli relaxoval a pak znovu. Pak se to stalo, začal se mi zdát (polo)lucidní sen. Seděl jsem v obýváku na gauči a díval se na televizi, nevím co tam dávali, ale bylo to video. Ten film už končil, jako poslední tam přiběhla nějaká ženská, začala fotit s bleskem, přičemž naposled blejskla i do kamery a začali bežet titulky. Zavřel jsem oči ( Zkušení vědí, že ve snu nejdou zavřít oči - záhada ) a byl jsem velice unavený. Už jsem ani nechtěl otevřít oči. Bál jsem se, že si matka bude myslet, že jsem usnul a že mě půjde probudit. Díky tomu, že jsem chtěl astrálně cestovat, tak by bylo nepřípustné, aby mě šla probudit. Naposled jsem otevřel oči a viděl bratra, jak kolem mě procházel. Zavřel jsem oči naposled. Najednou jsem zjistil, že se nemohu hýbat. "Co s tím?", pomyslel jsem. Záhadně mi trvalo dost dlouho, než mi došlo, že bych mohl vylítnout ven. Pomyslel jsem na to, že chci ven. To, co jindy fungovalo, tak teď ne! Zkusil jsem si představit, že jsem v obýváku před televizí a to mě vysunulo z těla ven. Teď jsem už byl opravdu venku. Díval jsem se před sebe. Všechno jsem viděl naprosto ostře a normálně tak, jako kdybych tam stál ve skutečnosti. Všechno bylo OK, až na to, že tam nebyla naše televize. Podivil jsem se tomu. Chtěl jsem vzlétnout vzhůru, začal jsem stoupat. Když jsem byl asi tak pod stropem, tak jsem začal přemýšlet, koho bych navštívil. Tím se můj pohyb nahoru samozřejmě zastavil. Zrovna mě nikdo nenapadal, tak jsem si řekl, že půjdu rovně. Prošel jsem zdí, ale kupodivu jsem do druhé místnosti nedošel. Místo toho jsem byl opět ve svém těle před televizí. "Ještě", říkal jsem si. Marně. Jak jsem tam tak ležel, tak jsem si uvědomil, že vlastně nejsem v obýváku na gauči. Tam se totiž nedá normálně ležet tak, aby jste se dívali na televizi. Zjistil jsem, že jsem ve svém pokoji. Protáhl jsem se a vstal jsem.

15. Úterý x. listopadu 2000
Tento zážitek se mi stal asi před měsícem a půl, takže už jsem na něj skoro zapomněl, takže píšu jen stručně. Přišel jsem ze školy s jasným úmyslem astrálně cestovat. Lehnul jsem si na postel a započal s uvolňováním. Šlo to docela snadno. Přidal jsem ještě počítání od 50 do 0. Po nějaké té době jsem se octnul v tranzu. Začali vibrace a já jsem si řekl, že chci ven. V tu chvíli jsem se vznášel ve vedlejším pokoji, napadlo mě podívat se za dvorek, do nějakýho baráku. Pomalu, ale jistě jsem se začal pohybovat směrem, ke kuchyni, kde jsem měl v úmyslu dostat se do nějakého baráku. Když jsem prolétával skrz předsíň, spatřil jsem bratra, pomyslel jsem, hlavně aby mě nešel vyrušit, nebo domněle vzbudit! Pokračoval jsem dále, vylétl jsem skrz kuchyni na dvorek, pohybujíce se dále. V jednom okamžiku jsem se začal ztrácet, cítil jsem svoje tělo a zároveň jsem byl mimo něj. Tohle se mi ještě nestalo. Své tělo jsem se snažil ignorovat, ale cítil jsem ho čím dál víc. Nakonec jsem byl v těle a zároveň venku na dvorku, stále se snažíc přerušit spojení s mým tělem. Byl jsem ve svém těle a chvilku viděl skrz svoje oční víčka na strop, zároveň s tímto jsem se díval po dvorku. Ten zmatek se nedá popsat, až se vám to stane, tak poznáte. Nakonec vyhrálo moje tělo, ve kterém jsem se probudil.

16. Úterý 5. prosince 2000
Přišel jsem ze školy a chvíli pracoval na počítači. V jednu chvíli jsem vstal a zjistil, že jsem nějaký unavený. Došlo mi, že to je příznak toho, že budu brzo astrálně cestovat. Dodělal jsem si tedy onen program, vypnul počítač a lehnul jsem si na postel. Zrovna mi nějak nešlo uvolňování, které jsem prováděl. Po chvíli jsem se přestal uvolňovat, neboť jsem zjistil, že mé tělo je tak uvolněné, že už to dále nemusím dělat. Začal jsem počítat od 50 do 1. To jsem bohužel nedokončil, protože jsem začal přemýšlet o úplně jiných věcech. Počítal jsem tedy znova, ovšem od 20 do 1. Chvíli jsem tam tak ležel a přemýšlel o svém minulém zážitku, myslel jsem stále na to, abych tak nejásal, až se octnu v tranzu. Tak jsem tam tak přemýšlel, až jsem sklouzl do děje, kde jsem seděl před stolem a přesouval nějaké předměty na něm. V tom jsem si uvědomil, že to je blbost, proč bych totiž seděl před stolem a přesouval předměty? Náhle mnou začly cloumat mohutné vibrace. Cítil jsem tlak v hlavě a čekal, že brzy budu venku. V duchu jsem si říkal, nesmím se moc rozjásat. Úspěšně se mi dařilo držet ony vibrace po nějakou dobu, pak jsem pomyslel na to, že chci ven. Bohužel se nic nestalo. Začal jsem vnímat svoje tělo, při tom mě napadlo, že je všemu konec. Vibrace opět zesílili a já pomyslel na to samé, v tu chvíli jsem vyletěl z těla a začal stoupat ke stropu. Tam jsem se zastavil a začal si říkat:"Tak, rychle co teď, než to skončí." Cítil jsem, jak opět začínám klesat a procitnul jsem opět v těle. Trvalo to asi tak 10 sekund. Příště se musím víc snažit, na takové myšlenky nemyslet.

17. Čtvrtek 7. Prosince
Bylo časné ráno, v 6 hodin mi zazvonil budík, je to ten typ budíku, který nevypne dokud ho nezmáčknete. Většinou ho mám položený vedle postele. Ale onehdá jsem ho musel složitě po tmě hledat. Navíc mě přerušil docela pěknej sen. Lehl jsem si zpět do postele s tím, že dál usnu. Ležel jsem tam tak, když v tom se začli ozývat známé zvuku uprostřed hlavy signalizující, že brzy skončim v tranzu. Toto bzučení se pravidelně opakovalo a já jsem jej díky své ospalosti ani nevnímal. V jednu chvíli jsem ležel na boku, říkal jsem si, jestli už nejsem v tranzu. Zkusil jsem pohnout palcem na levé ruce, ale nic se nestalo. Pokusil jsem se otevřít oči, ale marně. Sláva jsem v tranzu, pomyslel jsem. Snažil jsem se udržet v tranzu co nejdéle. Vydržel jsem v něm opravdu nejdéle v životě, ale bohužel vám nemohu sdělit, jak moc, protože čas byl v tu chvíli zkreslený. Stále ještě v tranzu jsem pomyslel na to, že chci astrálně cestovat. Nic se nedělo a tak jsem si řekl: "No, co to sakra má znamenat? Prostě chci ven a dost" V tu chvíli jsem se odpoutal od těla a vznesle se asi metr nad sebe. Neudžel jsem se v pasivním stavu mysli a začal jsem si říkat:" Tak rychle, co teď, než to skončí." Vznášel jsem se v pokoji s myšlenkami, kam vlastně chci. "Přes ulici ke kamarádce? Po baráku? Do vesmíru?" Ačkoli vesmír byl lákavý, tak jsem zamířil do ulic. Vznášel jsem se na ulici asi tak 5 metrů nad zemí a rozhlížel se do stran. Zazmatkoval jsem s myšlenkou, že už se konečně musim rozhodnout, než to skončí. Opět osudová chyba. Začal jsem se pohybovat zpět k tělu a skončil jsem v něm.
Pokud se vám toto líbilo přidejte se do klubu astrální ho cestování…
E-mail:might@centrum.cz
Počet členů se každým týdnem zvyšuje!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Haptana Haptana | E-mail | 3. října 2006 v 9:52 | Reagovat

po přečtení článků o astrálním cestování bych měla zájem získat nějaké zkušenost, jak se do takového stavu dostat, odepište prosím, moc se těším

2 Dick Mad Dick Mad | E-mail | Web | 14. prosince 2006 v 13:42 | Reagovat

Info jak začít zde:

http://dickmad.blog.cz/0511/astralni-cestovani-1-cast

http://dickmad.blog.cz/0511/astralni-cestovani-2-cast

http://dickmad.blog.cz/0511/astralni-cestovani-3-cast

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama